Zelené srdce Evropy. Tak se nazývá jeden z největších lesních porostů ve střední Evropě, Šumava. Rozlehlé náhorní planiny, rašeliniště, ledovcová jezera, hluboké lesy, divoké bystřiny, ale také lidová architektura, kapličky, Boží muka, Schwarzenberský kanál, to vše je třeba chránit. A uvědomovali si to již naši pradědové, když před sto lety v roce 1911 podali první žádost o vyhlášení národního parku na Šumavě. Až v roce 1991 se stala Šumava se svými 680 km2 největším národním parkem v ČR.
Šumava jako typická lesní oblast středohorského charakteru je dodnes domovem původní středoevropské lesní zvěře. V lesích Šumavy se volně pohybuj losi a rysi, kteří byli do volné přírody vráceni v 80. letech. V potocích žije populace raka říčního. Na rašeliništích se vyskytuje vzácný tetřívek, v horských oblastech mohou i běžní návštěvníci zaslechnout tokání tetřeva a na otevřených mokřadech mohou pozorovat jeřábka lesního.
Šumava ale není jen přírodním rájem vhodným jen pro milovníky aktivní dovolené, ale je místem, kde mohou krásy přírody poznávat opravdu všichni. Trasy pro pěší turistiku jsou doplněny i o trasy pro vozíčkáře a pro maminky s kočárky. Rozsáhlá síť cyklotras láká pak na Šumavu každoročně tisíce turistů stejně tak, jako stále populárnější vodácký sport. Horní tok Vltavy, Otava a Vydra jsou splavné od jara do podzimu a sjet je může opravdu každý, kdo si půjčí loď. Lipno pak nabízí celoroční koupaní ať už v přehradě nebo v aquaparku. Šumava díky vysoké nadmořské výšce má ideální podmínky pro zimní sporty. Většina běžeckých tratí je v poloze nad 1000. Běžecké stopy se upravují od poloviny prosince do konce března. Milovníci sjezdového lyžování jistě ocení vysokou kvalitu služeb, které poskytují ski areály Zadov, Špičák a další.
Ves ležící nedaleko hranic s Bavorskem vznikla ve středověku při historické Zlaté stezce. České Žleby patří k jedné z nejstarších obcí v této části Šumavy. První písemné zmínky o obci jsou z r.1709. Obec byla tvořena řadou „volarských-alpských“ domů.a „šumavských“ patrových usedlostí.
Ve středověku zde procházela prachatická větev Zlaté stezky – obchodní cesta z Pasova přes Bischofsreut na Volary a do Prachatic. Název osady pravděpodobně pochází ze středověku, kdy zde soumaři putující po Zlaté stezce zastavovali na odpočinek a napájeli zde dobytek z koryt – trub, žlabů nebo žlebů – dřívější název České Trouby, České Žlaby nebo německý název Böhmisch Röhren. První písemné zmínky o osadě jsou až z roku 1709, kdy kníže Jan Křišťan Eggenberg zakládá osadu.
Největší rozkvět, ale i největší tragédii zaznamenala tato nejvýše položená osada jižní části Národního parku Šumava v minulém století. Ve třicátých letech minulého století zde bydlelo přes 1000 obyvatel převážně německé národnosti a byly zde čtyři hostince a hotely s ubytováním, pět obchodů se smíšeným zbožím, pošta s telefonem a telegrafem, finanční stráž, lékař a desítky živnostníků a řemeslníků. Po Mnichovské dohodě z roku 1938 zde zůstali už jen obyvatelé německé národnosti. Po druhé světové válce došlo k odsunu obyvatel německé národnosti, a jelikož je to z Českých Žlebů „jen pár kroků“ do Bavorska, nepřálo osadě ani období poválečné. Kousek za osadou vyrostla železná opona a dosídlení pohraničí se zde prakticky nekonalo. V poválečných letech zde byla zrušena pošta a v roce 1967 byl zbořen i barokní kostel sv. Anny. Dnes je na místě bývalého kostela pouze pamětní kámen, u kterého se každoročně, v období kolem svátku Nanebevzetí Panny Marie, konají česko-německé mše. Ve dříve správní obci, dnes v osadě spadající pod obec Stožec, žije už jen pár desítek obyvatel.
V posledních letech České Žleby ožily, řada renovovaných domů slouží převážně k rekreaci. Prochází tudy značená stezka pro cyklisty a najdete zde rozcestník modré a žluté turistické cesty. Modrá vede do Lenory nebo ke Stožecké skále s kaplí a rozhledem, žlutá k hranicím nebo do Volar. V ohradní hřbitovní zdi stojí kaplička z 18. století se šindelovou střechou a poblíž je kamenná kašna. Na okraji osady objevíme pramen pitné vody a při něm pamětní kámen Zlaté stezky. Směrem ke státní hranici na nás čeká krásná krajina lesíků, luk a pastvin, nacházejících se v místech zaniklých obcí. České Žleby jsou ideálním výchozím místem pro Vaše poznávání česko-německého příhraničí.
Od středověku spojovala Čechy s Podunajím historická Zlatá stezka, která dostala jméo podle bohatství, jež přinášela. Systém tras se ustálil v podobě tří hlavních větví: prachatické, vimperské a kašperskohorské. Vydejte se i dnes po stopách těchto historických stezek a seznamte se s jedinečnou přírodou a unikátními pamětihodnostmi "Zelené střechy Evropy". Sledujte nově vyznačené turistické trasy o celkové délce 631 km, které vznikly v rámci projektu Interreg a navazují na stejnojmennou síť ve výchoním Bavorsku (Goldsteig), s níž jsou propojeny třinácti přeshraničními cestami. Putujte Jihočeským a Plzeňským krajem po trasách, které vedou poznačených stezkách Klubu českých turistů a jsou vybaveny logem stezky, informačními tabulemi a odpočinkovými místy. Využijte také internetové stránky www.zlatoustezkou.cz, kde najdete popis všech tras a zajímavostí Zlaté stezky.
ZS 01 (České Žleby-Volary) ZS 02 (Volary-Prachatice) CZ10a. (Haidmuhle-Č.Kříž) CZ10b (Trojmezí-Č.Kříž) CZ10 (Č. Kříž-Prachatice)
ZS 03 (Prachatice-Husinec) ZS 04 (Husinec-Vimperk) ZS 05 (Vimperk-Stachy) ZS 06 (Stachy-K.Hory) ZS 07 (K.Hory-Hartmanice)
